Fasáda
Zateplení a starost o fasádu
Důvodů, proč zateplit, je řada. Jedním z těch uživatelsky nejvýznamnějších je celoroční zvýšení komfortu bydlení.
Zateplení domu je možné provádět v zásadě dvěma možnými způsoby.
První z nich se nazývá vnější kontaktní zateplovací systém (VKZS) a spočívá v tom, že se na stávající stěnu domu připevní izolace, zpravidla se kotví lepením a hmoždinkami, a na ní se provede tenkovrstvá omítka. Ta je vyztužena perlinkou a tím vyztužuje povrchovou omítku tak, aby nepopraskala.
Zde se jako tepelná izolace používá minerální vlna, nebo pěnový polystyrén. Minerální vlnu je nutné použít tam, kde to požární předpisy nařizují. Jde tedy především o fasádu ve výšce nad 22 m nad prvním podlažím, dále v pásech okolo jednotlivých požárních úseků (obvykle u panelových domů je každý byt samostatným požárním úsekem) a nad únikovými cestami, pokud tyto nejsou chráněny stříškou proti stékání hořícího polystyrénu.
Druhý možný způsob je tzv. odvětrávaná fasáda.
Tento systém spočívá v tom, že se na stávající stěnu připevní, zpravidla do roštu, tepelná izolace o malém difuzním odporu (obvykle je to minerální vlna, anebo celulózová vlákna). Na této tepelné izolaci je pak z exteriéru vzduchová dutina, která je dole a nahoře otevřena do exteriéru. Do této vzduchové dutiny může proudit vodní pára z interiéru přes zdivo a tepelnou izolaci a dále se odvádí proudícím vzduchem pryč.
Může se sem samozřejmě vypařovat i zkondenzovaná voda ve zdivu, anebo voda proudící kapilární vzlínavostí ze zatečení a podobně. Vnější plášť je pak tvořen jakýmkoliv materiálem, má za úkol chránit tepelnou izolaci před povětrností, zejména před srážkovou vodou. Tato povrchová vrstva může být téměř z libovolného materiálu. Například lze použít plastové, či hliníkové lamely, desky cetris, prkna, heraklit s omítkou, plech, samostatně stojící zdivo a mnoho dalších materiálů a konstrukcí.
První z nich se nazývá vnější kontaktní zateplovací systém (VKZS) a spočívá v tom, že se na stávající stěnu domu připevní izolace, zpravidla se kotví lepením a hmoždinkami, a na ní se provede tenkovrstvá omítka. Ta je vyztužena perlinkou a tím vyztužuje povrchovou omítku tak, aby nepopraskala.
Zde se jako tepelná izolace používá minerální vlna, nebo pěnový polystyrén. Minerální vlnu je nutné použít tam, kde to požární předpisy nařizují. Jde tedy především o fasádu ve výšce nad 22 m nad prvním podlažím, dále v pásech okolo jednotlivých požárních úseků (obvykle u panelových domů je každý byt samostatným požárním úsekem) a nad únikovými cestami, pokud tyto nejsou chráněny stříškou proti stékání hořícího polystyrénu.
Druhý možný způsob je tzv. odvětrávaná fasáda.
Tento systém spočívá v tom, že se na stávající stěnu připevní, zpravidla do roštu, tepelná izolace o malém difuzním odporu (obvykle je to minerální vlna, anebo celulózová vlákna). Na této tepelné izolaci je pak z exteriéru vzduchová dutina, která je dole a nahoře otevřena do exteriéru. Do této vzduchové dutiny může proudit vodní pára z interiéru přes zdivo a tepelnou izolaci a dále se odvádí proudícím vzduchem pryč.
Může se sem samozřejmě vypařovat i zkondenzovaná voda ve zdivu, anebo voda proudící kapilární vzlínavostí ze zatečení a podobně. Vnější plášť je pak tvořen jakýmkoliv materiálem, má za úkol chránit tepelnou izolaci před povětrností, zejména před srážkovou vodou. Tato povrchová vrstva může být téměř z libovolného materiálu. Například lze použít plastové, či hliníkové lamely, desky cetris, prkna, heraklit s omítkou, plech, samostatně stojící zdivo a mnoho dalších materiálů a konstrukcí.
Partneři sekce
Střední Morava
